Lysozomy

Lysozomy jsou buněčné organely, které se podílejí na rozkladu odpadních látek a nepotřebných částí buňky. Fungují jako "recyklační centrum" buňky. Z učebnicových schémat si lysozomy obvykle představujeme jako malé kulaté váčky rovnoměrně rozptýlené v cytoplazmě. Skutečný obraz buněk je ale opět složitější. Lysozomy se mohou lišit velikostí i tvarem a jejich rozložení v buňce není vždy pravidelné. Často se nacházejí v různých částech buňky podle toho, kde je právě potřeba rozkladných procesů.

Buněčná linie HeLa

HeLa kontrola, LysoTracker Green

Na následujících snímcích můžeme vidět lysozomy v buněčné linii HeLa. Tyto lysozomy byly označeny fluorescenční značkou Lysotracker Green, která neznačí pouze lysozomy, ale obecně všechny organely s kyselým vnitřním prostředím, jako jsou například endozomy.

Při pozorování lysozomů se nám podařilo zachytit umírající buňku (snímek se třemi buňkami). Tato buňka uzavírá svůj obsah do tzv. apoptotických tělísek, která na snímku vypadají jako malé bublinky. Buňka to dělá proto, aby svým potenciálně škodlivým obsahem neohrozila okolní buňky. Při pohledu na tento snímek si můžeme všimnout, že ostatní buňky vypadají menší, než je pro buněčnou linii HeLa obvyklé. Je to způsobeno tím, že buňky pozorujeme ve vyšší optické vrstvě, a vidíme tak pouze jejich vrchní části.

Na druhém snímku můžeme pozorovat lysozomy během buněčného dělení. Dělící se, zakulacená buňka se pravděpodobně nachází v metafázi, i když její průběh je poněkud netypický. Za normálních okolností jsou chromozomy v metafázi uspořádány do jedné roviny, tzv. ekvatoriální roviny. V tomto případě však chromozomy vytvářejí spíše tvar připomínající kříž.

HeLa kontrola, CellLight Lysosomes-RFP

Golgiho aparát i zde vypadá jako soustava váčků v blízkosti jádra.Na tomto snímku můžeme opět pozorovat lysozomy v buněčné linii HeLa, tentokrát však označené jiným způsobem. V tomto případě jsme použili fluorescenční značení, které je specifické pouze pro lysozomy. Na rozdíl od barviva Lysotracker tato metoda neznačí všechny kyselé organely, ale cílí přímo na lysozomy.

Použitá značka funguje tak, že buňka si sama vytváří fluorescenčně značené proteiny, které se následně lokalizují do lysozomů. Nevýhodou této metody je, že k tvorbě těchto proteinů dochází pouze v části buněk. Proto můžeme na snímku pozorovat označené jen některé buňky – v tomto případě dvě v celém zorném poli.

Buněčná linie HEK293T

HEK293T kontrola, Lysotracker Green

Na těchto snímcích můžeme pozorovat lysozomy v buněčné linii HEK293T, opět označené pomocí barviva Lysotracker, které značí všechny organely s kyselým vnitřním prostředím.

U některých buněk si můžeme všimnout, že v tomto optickém řezu nejsou patrné žádné lysozomy. To však neznamená, že by tyto buňky lysozomy neobsahovaly. Lysozomy se pouze nacházejí mimo pozorovanou optickou rovinu, a proto nejsou na snímku viditelné.

HEK293T kontrola, CellLight Lysosomes-RFP

Na tomto snímku můžeme opět pozorovat lysozomy označené fluorescenční značkou, která je specifická pouze pro lysozomy. Stejně jako u buněk HeLa značených touto metodou můžeme vidět, že k úspěšnému označení došlo pouze u části buněk.

Při porovnání se snímky označenými barvivem Lysotracker je patrné, že je zde označeno výrazně méně organel. To odpovídá vyšší specifitě použité značky, která na rozdíl od Lysotrackeru neznačí všechny organely s kyselým vnitřním prostředím, ale pouze lysozomy.