Buněčné linie
Všechny buňky nejsou stejné, a proto se ve vědě používají různé buněčné linie. Jednotlivé buněčné linie se liší svým původem i vlastnostmi – například jaterní buňky mají zcela odlišné funkce než buňky svalové. Zatímco jaterní buňky se podílejí na zpracování látek a detoxikaci, svalové buňky jsou specializované na kontrakci a pohyb. Tento rozdíl ve funkci se odráží například v počtu mitochondrií. Svalové buňky potřebují více energie, takže mají i více mitochondrií
Buněčné linie se uchovávají ve specializovaných buněčných bankách. Je možné si buněčnou linii jednou objednat a následně ji dlouhodobě pěstovat, pasážovat a využívat k experimentům. Buňky se kultivují v kultivačních lahvích, kde rostou a množí se v živném médiu. Po určité době je nutné buňky pasážovat – část kultury se přenese do nové lahve s čerstvým médiem bohatým na živiny, aby mohly buňky dále růst.
Buněčná linie HeLa
Jednou z nejznámějších buněčných linií je HeLa. Jedná se o rakovinnou buněčnou linii, která pochází z nádoru děložního čípku pacientky Henrietty Lacksové z roku 1951. Tyto buňky jsou výjimečné svou schopností neomezeného dělení, což z nich činí první "nesmrtelnou" buněčnou linii využívanou ve výzkumu. HeLa buňky se staly jedním z nejpoužívanějších modelů v biologii a medicíně, například při vývoji vakcín nebo studiu rakoviny. Jejich původ je však spojen s etickou kontroverzí, protože byly odebrány bez vědomého souhlasu pacientky, což dodnes vyvolává diskuse o etice ve vědeckém výzkumu.
Výhodou těchto buněk pro využití v atlasu organel je, že jsou poměrně velké (20 – 40 µm), díky čemuž jsou buněčné organely uvnitř těchto buněk názorně vidět s většími detaily.
Buněčná linie HEK293T
Další používanou linií je HEK293T, která má embryonální původ – konkrétně pochází z lidských embryonálních ledvinných buněk. Číslo "293" v názvu odkazuje na pořadí experimentu, ve kterém byly buňky úspěšně transformovány adenovirem v laboratoři Franka Grahama. Písmeno "T" označuje přítomnost antigenu SV40, který zvyšuje schopnost buněk produkovat proteiny.
Tyto buňky v atlasu využíváme jako zástupce nerakovinné buněčné linie.
